EKKA-Gold PŘEDSTAVUJE - Producent Münze Österreich - 5

Zlaté investiční mince Guldeny - 4 Florin a 8 Florin, Rakousko - novoražba 1892.
Guldeny jsou zlaté investiční mince, u nás známé taky jako „zlatníky“, které produkuje rakouský razič Münze Österreich.

Guldeny jsou mince původem z Německa. Zlaté guldeny tam byly raženy od 14. století, později probíhala také ražba mincí ze stříbra. V Rakousku se guldeny staly oficiální měnou v 19. století.
Ve středověké Evropě se guldeny razily původně ze stříbra, prostřednictvím tzv. „Korunového klubu“ ale mezi lety 1858 a 1865 (nebo 1866) byly raženy již také ze zlata.
Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko založily v roce 1865 Latinskou unii. Tyto země se dohodly na sjednocení pravidel pro vydávání a akceptaci zlatníků, tzn., že ať již byly mince vydávány v jakékoliv zemi, garantovaly vlády těchto zemí, že budou mít zlatníky stejnou velikost, hodnotu, hmotnost i ryzost. Byla zde garance, že obsah zlata bude v každém zlatníku Latinské unie stejný.
Ačkoliv Rakousko v roce 1867 podepsalo předběžnou dohodu s Latinskou unií, nesplnilo požadované měnové podmínky pro vstup do Unie. Nicméně Rakousko akceptovalo nastavená pravidla při ražbě zlatníků a od roku 1870 měly vydávané zlaté mince stejné specifikace jako ostatní zlaté mince Unie (4-gulden = 4 Florin nebo 10 Francs, 8-gulden = 8 Florin nebo 20 Francs). Zlatníky byly raženy s portrétem císaře Františka Josefa I. až do roku 1892. Poté byla tato měna nahrazena korunou. 

Tyto původně „obchodní zlaté mince“ jsou dnes standardními investičními mincemi, jejichž cena se odvíjí od aktuální ceny zlata na burze.
Novoražby produkované Münze Österreich jsou jejich přesnými kopiemi a všechny jsou označeny rokem 1892, což byl rok, ve kterém proběhla poslední oficiální ražba.
Motivy mincí obou velikostí jsou identické, s výjimkou nominální specifikace, která odpovídá buď Florinu s označením „Fl“ nebo Franku „Fr“. Jedna strana ukazuje portrét císaře Františka Josefa I., který vládl dlouhých 68 let v období 1848-1916, druhá habsburského dvouhlavého orla.
Hodnota ročního oběhu byla ve srovnání s dukáty mnohem nižší. Rekordními lety byla ražba 211 343 kusů 4 Florinů v roce 1977 a 336 719 kusů 8 Florinů v roce 1968. V ostatních letech nebyla ražba buď žádná anebo jen ve velmi malých nákladech. Posledních 500 kusů 8 Florinů bylo vyraženo v roce 1988. Poslední 4 Floriny byly naposledy raženy v roce 1999.

Rakouské zlaté mince jsou raženy ve dvou nominálních hodnotách podle svého historického modelu.  

• 4 Florin má průměr 18,9 mm při tloušťce 0,8 mm, váží 3,225 gramu a obsahuje 2,9033 gramu zlata

• 8 Florin měří 21,0 mm při síle 1,3 mm, váží 6,451 gramu a obsah zlata je 5,81 gramu

Hrana je hladká s rytým okrajem. Ryzost mincí je 900/1000, jako slitinový kov byla použita měď.

Avers ukazuje rakouského císaře Františka Josefa I. v bočním profilu s vavřínovým věncem na hlavě. Po obvodu mince je nápis FRANCISCVS . IOSEPHVS . I . D . G . IMPERATOR . ET . REX .
Revers nese vyobrazení habsburského dvouhlavého orla se symboly moci jako je královská koruna, žezlo s mečem a jablko. Orel je zaštítěn panovnickým erbem Habsburků. Ve spodní části mince je uveden nominál 4 Fl a 10 Fr včetně roku ražby 1892. Po obvodu mince je nápis IMPERIVM AVSTRIACVM.