Tolar, tallér, talar, tallero, daler, dolar...historie nejznámější světové měny začala v Jáchymově

Všechny názvy mincí, uvedené v nadpisu, mají jednoho společného předka: stříbrný TOLAR ražený ve středověku v Krušných Horách.
Nejznámějším a nejuznávanějším následníkem českého středověkého měnového předka je bezpochyby americký DOLAR.

Mezinárodního měnový fond ve svých statistikách uvádí, že přes 60 procent světových finančních rezerv je drženo v amerických dolarech, 31 národů přijalo dolar za oficiální měnu a 66 zemí váže na dolar hodnotu svých vlastních měn. Dolar je coby platidlo akceptován třeba i v Severní Koreji nebo na Sibiři, aniž by kdo tušil, že kořeny této proslulé měny sahají do horského městečka v malé zemi v srdci Evropy.

Po stopách českého mincovnictví

Peníze na našem území sice razili již starověcí Keltové, ale prvními mincemi českých panovníků se staly až středověké denáry v 10. století. Později se přidaly legendární pražské groše ze stříbrných ložisek v Kutné Hoře na přelomu 13. a 14. století a první české zlaté mince florény a dukáty ve 14. století. V první polovině 16. století se ale objevila nová stříbrná mince, která měla všechny své předchůdce hravě strčit do kapsy. Tou byl stříbrný tolar.

Investice s příběhem

Od doby, kdy se u nás začaly razit jáchymovské tolary, ze kterých, jak už jsme se zmínili v úvodu článku, vznikly americké dolary, uplynulo půl tisíciletí. K odkazu jáchymovských mincmistrů se hrdě hlásí Česká mincovna, která jako jediná v České republice má právo razit mince. Nové investiční mince České mincovny se rozhodly připomenout slavnou historii této mimořádné mince. Podívejme se na novou kolekci těchto investičních mincí blíže: Investiční mince TOLAR z ryzího zlata a ryzího stříbra je chytrým a stylovým prostředkem uložení finančních prostředků do vzácných kovů. Zatímco reverzní strana je věnována nejkrásnějším jáchymovským tolarům z roku 1526, na averzní straně jsou vyobrazeny první americké dolary z roku 1794. Po pěti stoletích se tak kruh uzavřel a dolary se vrátily tam, odkud vzešly...

Poklad v Krušných horách

České království oplývalo bohatstvím stříbrné rudy. Nejstarším hornickým městem s těžbou stříbra ve 13. století byla Jihlava, ve 14. století ji následovala Kutná Hora.
Nefalšovaná stříbrná horečka se rozpoutala na počátku 16. století na západě Čech, kde bylo objeveno vydatné ložisko. Stříbrné balvany o hmotnosti až 100 kilogramů nalezené takřka pod povrchem zde nebyly ničím výjimečným.
Místem nálezu pohádkového bohatství byly Krušné hory.

Podnikavý rod Šliků

Veškeré stříbro objevené na české půdě patřilo českému králi. Bohatí měšťané ani šlechta ho však příliš nerespektovali, včetně příslušníků rodu Šliků, který krušnohorskému panství vládl.
Rod Šliků roku 1512 zahájili těžbu stříbra, po kterém byla v Evropě poptávka. Podle zákona ho však nebylo možné z Českého království vyvézt v surovém stavu.
Proto začali Šlikové z dobytého stříbra razit své vlastní mince. Ač neoprávněně vyražené, stříbrné mince již mohly zemi opustit.
Místo erbu panovníka byl na mincích ražen erb "obyčejného" šlechtického rodu, což do té doby bylo něco naprosto nemožného.
Tyto „falešné“ mince se rychle staly oblíbenými, protože byly raženy z ryzího stříbra na rozdíl od zákonných platidel, ve kterých se obsah stříbra po staletí záměrně snižoval, aby se panovníci obohatili.
Hmotnost mince byla 29,33 g s obsahem stříbra ve slitině 93,05 %.

Zrození jáchymovského tolaru

Krušnohorské městečko, kde probíhala ražba mincí, se po Praze stalo jedním z nejbohatších a nejlidnatějších českých sídel.
Po svatém Jáchymovi bylo pojmenováno Jáchymov, v němčině známý jako Joachimsthal čili „Jáchymovo údolí“.
Zdejším mincím se říkalo německy „Joachimsthalerguldengrosch“ – v překladu „jáchymovský zlatníkový groš“, v průběhu času se zkracovalo na „Joachmisthaler“, poté „Thaler“ a nakonec na počeštěné „tolar“.
Z jáchymovského stříbra se vyrazily miliony tolarů. Většina z nich však byla v cizích zemích roztavena a použita k ražbě cizích mincí. Původní šlikovské tolary jsou dnes proto velmi vzácné, žádané a ceněné.

Nový světový standard

Z jáchymovských tolarů, které zaplavily Evropu, se stal úspěšný standard a jejich původně lokální název se začal užívat jako obecné označení pro všechny velké stříbrné mince vysoké ryzosti, které se pak kdekdo snažil napodobit.
Z Maďarska známe zkomolený tallér, z Polska talar, z Řecka tàliro, z Itálie tallero, z Persie dare, z Islandu dalur a z Norska, Švédska, Dánska a Holandska daler. V Rusku byly zavedeny mince jefimky – podle svatého Jáchyma, v ruštině Jefim.
V Čechách nechal císař Maxmilián II. Habsburský razit takzvaný říšský tolar, který se ve Svaté říši římské používal od roku 1566 a po celá dvě staletí byl univerzálním platidlem na ohromném území.
Největšího úspěchu dosáhl tolar Marie Terezie, který se v 18. století stal nejrozšířenější stříbrnou mincí světa. Například v Etiopii se s ním neoficiálně platí dodnes.

Zrození amerického dolaru

Díky rozmachu mezinárodního obchodu v 17. a 18. století se evropská platidla rozšířila do všech koutů světa. Holandskými mincemi, kterým se po vzoru tolarů říkalo dalery, se platilo například na Blízkém východě, v Indonésii, ale také v holandské kolonii v Novém světě, ze které se později stal New York.
V původních třinácti britských koloniích, které daly vzniknout Spojeným státům americkým, obíhala řada rozličných mincí – nejen holandských, ale také španělských, které měly podobnou hmotnost a tvar. Lidé všechny tyto mince začali nazývat stejně, a tak se zrodilo jméno americké měny, jak ho známe dnes. Holandská výslovnost slova daler je totiž nápadně podobná anglické výslovnosti slova dolar.
První opravdová americká dolarová mince vznikla v roce 1794 a od svého českého prapředka si vypůjčila nejen jméno, ale také váhu a ryzost použitého stříbra.

Text v upraveném znění převzat z webových stránek České mincovny.

Zákaznická podpora