Že by manipulace trhem?

Na relativně malém trhu, jakým je trh se zlatem, způsobí takový pokyn vždy prudký propad ceny.
Ten, kdo umístil takový pokyn, musel sledovat pouze jediný cíl, a to dostal cenu zlata pod tlak. Normální prodejce se chová na trhu šetrně s ohledem na svůj obchodní zájem, tedy aby docílil nejvyšší prodejní ceny pro své zboží a nikoliv opačně.
Rozsah škod po tomto „šrapnelu“ se však držel v mezích.

Graf: Cena zlata v USD mezi 26.9-27. 9. 2018

V elipse označen prudký propad ceny zlata o 12 USD poté, co někdo umístil k prodeji pokyn na 1 milión uncí v jediné minutě. (Zdroj: EKKA-Gold/Guidants)

Kdo může mít zájem na klesající ceně zlata?
Vzhledem k tomu, že není v našich možnostech zjistit, která adresa pustila na trh tento „šrapnel“ a eventuálně pro koho takto obchodovala, pokusíme se hledat vysvětlení položením si otázky „qui bono?“. Komu to může být ku prospěchu?

Víme, že zlato je měnou, která funguje jako teploměr měřící zdraví celého finančního systému. Pokud teplota stoupá, je to jasné znamení nedůvěry ve finanční systém. Pro ty, kteří chtějí spasit svět a každý jeho problém stupňováním dluhů a tiskem virtuálních peněz, není skepse a nedůvěra veřejnosti žádaným scénářem.

Každá manipulace má své meze. Když se „protrhne hráz“, musí obrovskému tlaku ustoupit stranou všichni. Toho jsme byli naposledy svědkem v letech 2007/2008, s prudkou kulminací ceny zlata téměř na trojnásobek ceny do září 2011.

Náš závěr:
Nemůžeme se zbavit pocitu, že cena zlata je (zatím) úspěšně zmrazována s cílem dosáhnout nezájmu investorů o toto aktivum, které dlouhých 7 let klesá ve své ceně.
Avšak hluboká skepse je úrodným polem pro vyklíčení nového trendu. Současné ceny proto vnímáme jako příležitost, jak nabýt toto vzácné aktivum za diskontní ceny v podmínkách, kdy ostatní aktiva jako akcie, nemovitosti, umělecké předměty a další kotují na historických maximech nebo v jejich blízkosti a s přibývající výškou u nich řídne vzduch.