Zlato a zlaté peníze fascinují lidstvo od samotného vzniku zbožní směny mezi lidmi. Pro svůj nezpochybnitelný obsah lidské práce zhmotněné přímo v samotném kovu, získalo zlato a vzácné kovy nimbus „věčných peněz“. Bez potu ve tváři nelze tyto peníze získat. To je ten hlavní důvod, proč zlato chrání již po tisíciletí své majitele před politickými triky a různými formami finančního a sociálního inženýrství.

Tempo těžby vystačí už jen asi na 20 let
Podle US Geological Survey se odhaduje:
Celkový výskyt zlata v zemské kůře na ca 240.000 tun. (Nikdo dnes nedokáže přesně určit, kolik z tohoto množství lidstvo za dlouhá tisíciletí již odtěžilo.)
Odhaduje se, že objem dosud vytěženého zlata činí 180-190 tisíc tun – tedy kolem 75% celkových zásob.
Zbývá tedy 50-60 tisíc tun zlata k vytěžení.
Při současné těžbě kolem 2500 tun ročně pak zbývá zlata přibližně jen na 20 let.
Většina zlata byla odtěžena ve 20. století - odhadem 110.000 tun.
Za 2 dekády 21. století dalších asi 50.000 tun.
Celá těžba před rokem 1900 činí pouhých 30.000 tun.
Tempo těžby v posledních desetiletích tendenčně klesá a lehce dostupných a bohatých nalezišť ubývá.

Aktuální cena vytěženého fyzického zlato - přes 7 biliónů USD.
To je ve srovnání s celkovým světovým majetkem jen malý zlomek – tvoří aktuálně něco více než 2 % hodnoty celkových světových aktiv, která se vyčíslují na více než 300 biliónů USD.

Zlato jsou peníze a nic než peníze…
Význam zlata ve funkci peněz je často bagatelizován. Zejména finanční průmysl zlatu mnohokrát prorokoval úpadek, pohříchu jsou to právě státem vynucené měny, které pravidelně kolabují.
Je smutnou pravdou, že jsou to právě „moderní“ finanční dějiny, které zažily 320 státních bankrotů, 360 bankovních krizí a 65 zemí zasažených zničující hyperinflací – a to jen od roku 1800. Společným jmenovatelem jsou státní dluhy a politické manipulace s penězi. (Zdroj: K. Rogoff a M. Reinhart „This Time is Different. Eight Centuries of Financial Folly“, ve volném překladu „Tentokrát je vše jinak. Osm století finančního bláznovství“.)
Zůstává nevyvratitelnou a pravdivou zkušeností lidstva, že všechny měny dříve či později odešly. Jen zlato zůstává.

Proč zlato neroste razantně v ceně?
Je-li zlato tak vzácné a omezené ve výskytu, proč tedy neroste razantněji v ceně?
Odpověď na tuto otázku musíme hledat na tzv. termínovém trhu. Jaké (ne)poměry panují na tomto trhu, jsme již mnohokrát referovali. Objemy spekulativních obchodů, u kterých není zapotřebí dodat trhu fyzický materiál, ale stačí jen vyrovnat „sázky“ finančně, překračují v řádech fyzickou disponibilitu zlata. Není to tedy poptávka po fyzickém zlatě, která určuje cenu. Tu určují virtuální sázky na desítky miliónů uncí, které ve fyzické podobě vůbec neexistují. Dokud hráči na „papírovém“ trhu netrvají na fyzickém dodání, může tento systém držet pohromadě. Pokud by však jen nepatrná část z těchto velkých hráčů, lhostejno z jakého důvodu, trvala na fyzickém plnění, cena zlata by v takovém případě doslova explodovala.

Kdy nastanou panické nákupy?
Fyzické zlato je již dnes omezeným zbožím.
Co nastane v důsledku stagnující, klesající a nakonec i chybějící nabídky zlata, která se potká s rostoucí poptávkou po těchto věčných penězích?
Dobu, kdy nastanou panické nákupy, nelze samozřejmě určit. Tendenčně lze říci, že spíše dříve, než se očekává. Totiž v okamžiku, kdy budou lidé chtít intenzivněji ochránit své úspory, majetek a výsledky své práce a opět si vzpomenou na reálné hodnoty.
Je možné, že díky tlakům silných spekulantů operujícími s reálně neexistujícím zlatem budeme ještě svědky řady nelogických propadů ceny. Nevadí. Do té doby budeme doporučovat využívat každý takový cenový „dárek“ k nákupům investičních slitků a mincí za stále ještě historicky nízké ceny.